Škola v přírodě

Letošní školu v přírodě si třídy 5. A, B a 7.B moc užily. Začalo to dobrodružně, jeli jsme totiž vlakem do Německa, do Žitavy, kde jsme přestoupili na parní vlak, který nás odvezl až k hradu Oybin. Cesta z hradu na chatu Luž, kde jsme byli ubytovaní, nás vedla zákrutami červených skal, které jsou všude v okolí. Další dny byly také zábavné, nesměl chybět sportovní program, kde se soutěžilo v klasických disciplínách, jako je třeba skok, nebo hod, ale některé soutěže byly i dost netradiční. Třeba lezení na vysoký špalek nebo soutěž v rovnováze zamíchaly celkovým pořadím. Nejúspěšnější sportovci si odnesli odměnu – anďáky, což byla měna, kterou jsme na škole v přírodě shromažďovali ve svých peněženkách, abychom si na konci pobytu mohli něco nakoupit ve společném obchodě. Večer nesměl chybět táborák s kytarou, zpěvem a opečeným buřtem  Uprostřed týdne byl celodenní výlet do lanového centra na rozhledně Jedlová, kde jsme nejprve měli skvělý oběd a po něm jsme lezli v korunách stromů, padali jištění volným pádem, jezdili na koloběžkách a nechali jsme se rozhoupat na obří houpačce. I když nám trochu pršelo, bylo to moc zábavný den. Čtvrtek patřil chytrým hlavičkám, soutěžili jsme celý den v disciplínách, u kterých není potřeba mít svaly, nýbrž bystrou mysl. Opět se odměňovalo a náš bank anďáků se pěkně rozrostl. Odpoledne jsme se proto vrhli do improvizovaného obchůdku a všechny anďáky jsme utratili za sladkosti a zajímavé odměny. Večer sliboval oblohu bez mráčků a tak jsme se vydali na vrchol kopce Luž, který byl jen kousíček od chaty. Čekal na nás překrásný západ slunce s kruhovým výhledem do širokého okolí, mohli jsme pozorovat kopce sopečného původu patřící k Českému středohoří. Ti nejodvážnější si s sebou přinesli spacák a karimatku, zůstali na noční přespávačku a ráno si pak ještě mohli užít východ slunce. V pátek ráno už nás jen čekala cesta na vlak, tentokrát půvabnými německými městečky v pohraničí. Cesta z Vansdorfu utekla jako voda a na nádraží v Praze už na nás čekali rodiče.